Jdi na obsah Jdi na menu
 


Středověk (obecně, Slované, Sámova říše, Velká Morava, Přemyslovci)

 

 

Středověk
Charakteristika
- vznik středověkých států
- šíření křesťanství základ evropské civilizace a kultury
- feudální systém
- posun centra dějin z oblasti Středomoří do západní a střední Evropy
- zemědělský charakter společnosti
- hierarchické uspořádání společnosti učení o trojím lidu
ínos středověku
lomený oblouk, rozšíření vodních mlýnů, směnky a úvěry (Itálie), rozšířen pluh, založena
sídlištní síťvzniká urbární společnost
Středověk názvosloví z italské renesance navazuje osvícenství a humanismus
poukazuje na negativní stránky středověku (Darkage)
romantismus idealistické napravení středověku
Periodizace (ve světě)
- raný (5. – 11. století)
- vrcholný (11. – 14. století)
- pozdní (15. – 16. století)
Periodizace (český středověk)
- raný (10. – 12. století)
- vrcholný (13. – 14. století)
- pozdní (15. – 16. století)
Prostor a čas
- menší mobilita
- kontakt trh, kostel
- panovník objíždí hrady
- šlechta navštěvuje dvůr, válečné výpravy
- kupci obchodní centra
- přenos informací zdlouhavý, informační centra = trhy
Čas rolník (cyklický čas)
církev (pracovní dny × volné dny)
dvorský čas
Pravlast Slovanů
- oblast Ukrajiny
- 5. století přicházejí na naše území
Sámova říše (623 – 658)
- kronikář Fredegar
- kmenový svaz
- jádro na území jižní Moravy
- stavba opevněných hradišťcentra obrany
- 624 – Slované se zbavují Avarův čele stojí francký kupec Sámo
- 631 – bitva u Wogastisburgu (Sámo×Dagobert) Sámo zvítězil
- lokalizace Wogastisburgu dodnes neznámá (nápř. Úhošť, Rubín u Podbořan…)
- po smrti Sáma se říše rozpadá 150 let nemáme žádné písemné prameny
Velká Morava (833 – 906) a Cyrilometodějská misie
- počátek 9. století se vývoj posouvá na Moravu (Velká Morava)
- název území dal Konstatantinos Porfyrogennetos
- první útvar na našem území raná forma státu
- centrum dolní tok řeky Moravy
- základem říše 2 knížectví moravské (Mojmírovi), nitranské (kníže Pribina)
- 30. léta 9. století Mojmír dobyl Nitransko (kníže Pribina)
Mojmír I. (830 – 846)
- připojuje k MoravěNitransko (833)
- udržuje mírové vztahy s Franky uznal jejich svrchovanost
Rostislav (846 – 870)
- snaha o nezávislou politiku
- politická nezávislost stavba obraných hradišť
- církevní nezávislost vytváří nezávislou církevní organizaci
- poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. žádost o vyslání křesťanské misie
- 863 příchod Cyrila a Metoděje na území Velké Moravy vytvářejí církevně
slovanský jazyk a písmo (hlaholice), výchova kněží, překlady bohoslužebních knih
Svatopluk (870 – 894)
- maximální rozmach říše (podmaněny Čechy, Panonie, Slovensko, Krakovsko, Lužice)
- střety s Franky 874 podepsán mír ve Forchheimu Svatopluk se zavázal odvádět
tribut a složil slib věrnosti
- podporuje knížete Bořivoje v boji o hegemonii v Čechách
- příklon k latinské liturgii × Metoděj 855 vyhání žáky Metoděje ze země
Mojmír II. (894 – 906/7)
- 907 bitva u Bratislavy Maďaři plení Velkou Moravu
- zanikla vládnoucí dynastie a rozpadla se církevní organizace
- rozpad Velkomoravské říše
Lokality Velké Moravy
- Mikulčice
- Pohansko
- Znojmo
- Olomouc
Kultura Velké Moravy (literatura)
- Proglas
- Panonské legendy
- Zákon sudnyj judem
- Nomokánon
- Kyjevské listy
 
 
 
Mojmír II.
Cyril a MetodějSvatopluk
emyslovské Čechy
Bořivoj I. (870 – 888/9)
- 1. historicky doložený příslušník Přemyslovců
- správce území Čech v období vlády Svatopluka
- 883 přijal spolu s manželkou Ludmilou křest na Velké Moravě
- dochází k budování jednotného českého státu (centrem se od konce 9. století stává Praha)
 
Spytihněv (894 – 915)
- české kmeny se odtrhly od Velké Moravy
- nechal postavit kostel na hraděBudči (zasvěcen sv. Petru)
 
Vratislav I. (915 – 921)
- položeny základy k vlastní správězemě
- založil kostel sv. Jiří
- synové (Václav a Boleslav)
- manželka (Drahomíra)
- matka (Ludmila)
- 15. 9. 921 zavražděna Ludmila 925 pohřbena v kostele sv. Víta
Václav (922/5 – 935)
- platil tzv. daňz míru Jindřichu Ptáčníkovi
- 28. 9. 935 zavražděn ve Staré Boleslavi
- důvody vraždy rozdílné názory na německou politiku spor o koncepci českého
státu
- náboženské důvody
- mocenské důvody
- (Dušan Třeštík vražda náhoda)
- později se stal symbolem české státnosti
Boleslav I. (935 – 972)
- vedl dlouhodobý spor s Otou I. 950 konec války Boleslav uznal svrchovanost Oty
I.
- 955 bitva na Lechu Boleslav a Ota I. Poráží Maďary
- rozšíření území (území Moravy, Slezska, západního Slovenska…) dobytá území
vykořisťuje
- šíření křesťanství
- Praha = hospodářské centrum střední Evropy (Ibrahím ibn Jákúb)
- základ centralizovaného českého státu v okolí Čech se staví přemyslovské hrady =
opora přemyslovské moci
- hospodářství málo rozvinuté nestačilo na vydržování velké družiny a vojska
- osídlení řídké a roztříště13. století koncentrace osídlení
Boleslav II. (972 – 999)
- dokončení sjednocování země
- založen první klášter u sv. Jiří na Pražském hradě(benediktýnky) abatyše Mlada
(sestra Boleslava II.)
- 973 založeno biskupství v Praze
- 995 vyvražděni Slavníkovci přežili pouze (Soběslav, Vojtěch, Radim)
- 982 Vojtěch se stává 2. pražským biskupem zemřel na misii u Prusů(997)
později prohlášen za svatého
Boleslav III. (999 – 1002/ leden – únor 1003)
- 90. léta 10. století období krize českého státu:
- ztráta území
- intenzivní útoky z vnějšku
- dynastická krize
- byl krutý vyhnal své bratry (Jaromíra a Oldřicha)
- velmožové Boleslava vyhnali
Vladivoj (1002 – 1003)
- opilec
- přijal v ŘezněČechy v léno od Jindřicha II. (dobrovolně)
- 1003 epizodní vláda Boleslava III. (vládl několik měsíců) vyvraždění Vršovců
opět vypuzen
- Čechy ovládl Boleslav Chrabrý odpor Jindřicha II.
Jaromír (1004 – 1012)
- s pomocí Jindřicha II. Vypudil Poláky z Čech
- převzal od Jindřicha II. Čechy v léno
Oldřich (1012 – 1033)
- 1019 dobyl na Polácích Moravu (později předal správu Moravy svému synovi
Břetislavovi)
- 1030 založen Sázavský klášter (sv. Prokop slovanská liturgie, legenda o svatém
Prokopovi)
- český stát již nemůže stát výbojích změna hospodářství maximální hospodářské
využití Čech a Moravy
- hradská soustava se zahušťuje páteřadministrativní správy
etislav I. (1034 – 1055)
- stabilita a rozkvět přemyslovských Čech základem správy se stávají knížecí hrady
- 1039 tažení do Polska dobyl Hnězdno odnesl ostatky sv. Vojtěcha do Prahy
- vyhlásil tzv. Břetislavova dekreta dodržování křesťanských zásad
- 1040 střet s Jindřichem III. v bitvěu Domažlic Břetislav vítěnásledující rok je
poražen a skládá lenní slib.
- Seniorátní řád českým knížetem se měl stát vždy nejstarší z rodu Přemyslovců
snaha zabránit dynastickým krizím
- mladší synové získávali tzv. úděly (Olomoucko, Brněnsko, Znojemsko)
 
Spytihněv II. (1055 – 1061)
Vratislav II. (1061 – 1092)
- 1063 vznik biskupství na Moravě(Olomouc)
- 1085 získává titul krále od Jindřicha IV. za pomoc v boji o investituru (titul pouze pro
jeho osobu)
- byl zbaven povinnosti poplatkůvůči německému králi
- povinnost účastnit se válečných výprav
- účastnit se slavnostních aktů
- 1085 Kodex vyšehradský (soubor náboženských textů)
Konrád I. Brněnský (1092)
- vládl pouze 8 měsíců
etislav II. (1092 – 1100)
- 1097 vyhnal benediktínské mnichy ze Sázavského kláštera
- represe proti rodu Vršovců
- zavražděn ve Zbečně
Bořivoj II. (1101 – 1107 / 1117 - 1120)
Svatopluk II. (1107 – 1109)
- 1108 nechal vyvraždit Vršovce
Vladislav I. (1109 – 1117 / 1120 – 1125)
Soběslav I. (1125 – 1140)
- 1126 bitva u Chlumce proti římskému králi Lotharovi III. nebyla významná
rozsahem, ale projevy národního vědomí české aristokracie Soběslav vítězí
- důvod sporu přemyslovský spor o vládu v zemi

 

-postavena rotunda sv. Jiří na Řípu
Vladislav II. (1140 – 1172)
- 1158 získává královskou korunu od Fridricha I. Barbarossy pouze pro svou osobu za
pomoc při tažení proti Milánu
- snaha o prosazení primogenitury neúspěch
Bedřich (1172 – 1173 / 1178 – 1189)
- Fridrich I. Barbarossa ho neuznal
Soběslav II. (1173 – 1178)
- nezískal podporu šlechty ani nižších bojovníků(přídomek selský král)
Konrád II. Ota (1189 – 1191)
- 1189 Statuta Konráda Oty řeší poměry v soudnictví
- upevňuje princip svobodného vlastnictví pozemků
Jindřich Břetislav (1193 – 1197)
Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)
- konec 12. století končí období dynastických rozporů
- uplatnění principu primogenitury (nástupnictví nejstaršího syna)
- 1198 zisk královské hodnosti pro Čechy
- 1212 Zlatá bula sicilská potvrzení výsad českých králůčestný poměr k Říši
- 1222 konkordát uznání základních požadavkůpro samostatné postavení české
církve ( právo kanonické volby a respektování právních a hospodářských imunit)
- kolonizace pohraničí
- ražba nové mince brakteáty
Václav I. (1230 – 1253)
- 1241 odrazil vpád Mongolůdo střední Evropy
- sestra Václava I. Anežka (Česká) uvedla do Čech františkány, klarisky
- založila řád křižovníkůs červenou hvězdou
- rozkvět rytířské kultury
emysl Otakar II. (1253 – 1278)
- král železný a zlatý
- 1260 bitva u Kressenbrunnu Přemysl poráží krále Bélu IV.
- územní expanze českého státu
- zakládal královská města (Písek, Domažlice…)
- spor s Rudolfem Habsburským o hodnost panovníka Svaté říše římské 1278 bitva
na Moravském poli Přemysl Otakar II. zabit
Václav II. (1278/83 – 1305)
- v období nezletilosti v Čechách nejistota boj jednotlivých šlechtických rodůo
opatrovnictví nad Václavem
- 1300 zisk polské koruny
- 1300 horní zákoník a mincovní reforma (groš)
- 1301 zisk uherské koruny pro svého syna Václava III.
Václav III. (1305 – 1306)
- 1306 zavražděn v Olomouci vymírá rod Přemyslovců po meči
- nastává období bojů o český trůn
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA