Jdi na obsah Jdi na menu
 


Francie-Verdunská smlouva, feudální systém, vojenské umění, papežství, venkov a města, Kapetovci, Stoletá válka

16. 11. 2010

 

Francie
843 → Ludvík Pobožný -Verdunská smlouva rozdělení franské říše na tři části západofranská říše (Karel Holý)
východofranská říše (Ludvík Němec)
Lotharingie (Lothar)
konec karolínské epochy doba nejistoty vpád Normanů (drancování × obchod)
systematická obrana vláda Karla Holého (840 – 877) stavba opevnění podél řek
královská moc je oslabena růst moci aristokracie (roste počet hradů)
církevní moc se dělí na světské kněze a řeholníky reakce požadující reformu a očistě církve (clunyjské hnutí – klášter v Cluny založen v roce 909) treuga Dei (boží příměří)
 
Feudální systém
na konci karolínské epochy se rozpadají dva základní pilíře společnosti stát a vlastnictví
neexistuje předěl mezi soukromým a veřejným
klientelismus
král hrabata vazalové (za slib věrnosti pozemky)
vojenský charakter režimu
rysy feudalismu 1. spojení moci nad půdou a nad lidmi, kteří jsou na ni usazeni
2. existence a důležitost umělých příbuzenstvích (kmotrovství, lenní přísaha)
3. ekosystém (začleňuje do svého chodu válku i obchod)
4. dominantní postavení církve
 
Vojenské umě
doby nebezpečí a decentralizace roste význam mobility vojska
převaha těžké jízdy nad pěchotou
výzbroj a výstroj = brnění, luk, kuš, meč
záruka moci = hrad od 10. století (malé, vysoké a četné) dřevo kamen
stavěny daleko od vesnic na návrších
 
Vzestup moci papežství
1095 v Clermontu vyhlášena 1. křížová výprava
důvod výpravy pomoc východním křesťanům proti Turkům
1099 dobyt Jeruzalém
11. století snaha papeže Řehoře VII. reformovat církev snaha vyloučit ze života církve výkon světské moci nastolení autonomie duchovenstva × válečníci
snaha odebrat císaři právo jmenovat biskupy
legisté obnova římského práva (,,Jak chce král, tak chce zákon“)
konflikt mezi králem Filipem IV. Sličným a papežem Bonifácem VII.
Avignonské zajetí papežů (1309 )
Marcelius z Padovy spis Defensor pacis (1324) princip oddělení světské a duchovní moci
 
Vzestup venkova a měst
- 11. – 14. století zdvojnásobení /ztrojnásobení počtu obyvatel 15 milionů obyvatel
- rozšíření polí , mýcení lesů, vysoušení bažin…
- roste síla potahu
- rozvoj obchodu křížové výpravy
- 12. století Francie a Západ se pokrývají katedrálami gotické umě
- počátek 13. století rozvoj městských řádů (dominikáni, františkáni)
- od časů Filipa IV. Sličného (1285 – 1314) se města účastní celostátních setkání reprezentují třetí funkci (hospodářskou moc)
 
Kapetovci proti Plantagenetům (12. – 13. století)
- vláda Ludvíka VII. (1137 – 1180)manželka Eleonora Akvitánská rozvod Eleonora se provdá za Jindřicha Plantageneta /Jindřich II. (1154 – 1189) Jindřich ovládá mnohem větší zemí ve Francii než samotný francouzský král střet
- Filip II. August (1180 – 1223) využívá sporů mezi Jindřichovými syny a postupně dobude větší část panství Plantagenetů
- účastnil se třetí křížové výpravy spolu s Richardem Lví Srdce (1189 – 1199)
- 1214 bitva u Bouvines (Filip II. August × Jan Bezzemek + Ota IV. Brunšvický) Filip II. vítě
- 1209 – 1244 křížová výprava proti albigenským
- Ludvík VIII. (1223 – 1226)
 
- Ludvík IX. Svatý (1226 – 1270)
- atributy spravedlnost
- mírumilovnost
- če o chudé, nemocné
-
- Filip III. Smělý (1270 – 1285)
- Filip IV. Sličný (1285 – 1314)
- 1314 proces s templáři (velmistr Jakub Molay)
- důvody politické, hospodářské
- 1291 pád Akkonu → řád již neslouží ničemu
- střet s papežem (1308 – 1378) sídlem papežů se stává Avignon
- Ludvík X. (1314 – 1316)
- Jan I. Dítě (1316)
- Filip V. (1316 – 1322)
- Karel IV. (1322 – 1328)
- ,,prokletí“ králové souvislost s procesem s templáři
- krize nástupnictví důvod stoleté války
 
Stoletá válka ( 1337 – 1453)
- 1328 umírá francouzský král Karel IV. uchazeči o trůn (anglický král Eduard III. a Filip VI. z rodu Alois vládl v letech 1328 – 1350)
 
- 1. etapa války (1337 – 1360)
- zřetelnou převahu má Anglie 1346 bitva u Kresčaku (Anglie vítězí) 1360 mír v Bretigny
- 1348 morová epidemie pokles obyvatel na polovinu (1328 – 20/22 mil. 1450 – 10/12 mil. obyvatel)
- 1357 povstání Étienna Marcela selské povstání (jacquerie)
 
 
- 2. etapa války (1360 – 1374)
- převahu má Francie Karel V. (1364 – 1380)provedl daňovou a vojenskou reformu
 
- 3. etapa války (1415 – 1453)
- Francie oslabena vnitřními boji za vlády duševně nemocného Karla VI. (1380 – 1422)
- válka obnovena bitva u Azincourtu (1415) Angličané vítěobsazení Normandie
- 1422 smlouva z Troyes Jindřich VI. (syn Jindřicha V.) se má stát francouzským králem × odpor Karla VII. (syn Karla VI.) neuznal smlouvu
- 1429 osvobozen Orleáns (Jana z Arku) + korunovace Karla VII. (1422 – 1461) v Remeši 1431 zajmuta a upálena Angličany
- stala se symbolem francouzského vlastenectví později prohlášena za svatou
- 1453 bitva u Castillonu Francie vítěAnglii zůstává pouze přístav Calais
- Ludvík XI. (1461 – 1483)
Jana z Arku
 
 
 
Francie po Stoleté válce
- po skončení Stoleté války francouzská monarchie posílena král získává moc nad armádou a financemi politické sjednocení Francie převládá francouzský jazyk nad místními nářečími vznik novodobého národa
- rozvoj obchodu
Anglie po Stoleté válce
- vnitřní krize v důsledku porážky a bojů o trůn válka růží (1455 – 1485) Yorkové × Lancasterové, poté nástup Jindřich VII. Tudora - 1485, nový rod = Tudorovci
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA