Jdi na obsah Jdi na menu
 


Evropa ve středověku (Franská říše,Byzanc, Svatá říše římská, Francie, Záp.evropa, Stoletá válka, Španělsko, Křížové výpravy)

25. 10. 2010

 Dějiny středověké Evropy

410 Gótové plení Řím z vojenského hlediska žádné významné škody
z morálního hlediska morální šok
limes romanus ztrácí svoji funkci
476 zánik západořímské říše
487 Ostrogóti se vydávají do Itálie ovládnou Itálii (král Theodorich)
562 zaniká říše Ostrogótůdobyl ji Justinián I.
 
Franská emancipace západu
- Frankové název nejasný (krutý, divoký dnes svobodný)
- pochází s oblasti kolem Severního moře postup na jih
- zakladatel sjednoceného království = Chlodvík (481 – 511) rozšíření území, přijal křest (politický akt)
- po smrti Chlodvíka nárůst dynastických sporůformální jednota, ale zastavena
expanze
- roste vliv šlechty tzv. majordomů(Arnulfovci – Pipinovci)
- 687 Pipin II. spojil říši a stanul v čele (podporuje misijní činnost)
- 732 bitva u Poitiers Frankové porážejí Araby (Karel Martel)
- 751 sesazení posledního merovejského krále a zvolení Pipina III. (751 – 768) králem
- 754 – 756 tažení proti Langobardům poraženi
- po smrti Pipina III. říše rozdělena mezi jeho dva syny (Karel a Karloman) vztahy nebyly ideální po smrti Karlomana se vlády ujímá Karel (768 – 814)
- 774 poráží Langobardi v bitvěu Pávie zisk langobardské koruny
- 800 Karel korunován v Říměna císaře
- karolínská renesance
- 843 říše rozdělena verdunskou smlouvou na 3 části – západofranská říše (Francie)
– východofranská říše (Německo)
– Lotharingie (sev. Itálie, Burgundsko, Lotrinsko)
 
Evropský východ – Byzantská říše
- přečkala krizi bez větších útrap příčiny:
- 1. více obyvatel než západořímská říše
- 2. zachována intenzivní řemeslná výroba
- 3. mnohem více kolónůstát se snaží více lidí připoutat k půděpeníze
Justinián I. (527 – 565)
- rozkvět říše územní expanze
- centralistický stát neomezená moc panovníka
- daňová reforma příliv peněz
- právní reforma Corpus iuris civilis
- odstranění zbytkůpohanství 529 uzavřeny všechny pohanské školy ( i Akademiezaložena Platónem)
- césaropapismus (císařhlavou státu i církve)
Vývoj v 7. – 11. století v Byzantské říši
- období krize a úpadku ztráta území útoky Slovanů, Bulharůa Arabů
- vznik tzv. thémat = vojenské správní obvody funkce obraná vojákům byla
pronajímána půda za povinnost vojenské služby
- obrazoborecké hnutí (ikonoklasmus)
- misie šíření křesťanství (Cyril a Metoděj)
Latinské císařství a zánik Byzance
- 1204 4. křížová výprava dobytí a vyplenění Konstantinopole vznik Latinského císařství (1204 – 1261)
- vláda byzantských feudálů(dynatoi)
- daněa naturální dávky platí poddaní (paroikové)
- zachován systém prónií = obdoba lenního systému
- Nikáia jediné území, které si zachovalo nezávislost na Latinech veden boj o
znovudobytí Byzance 1261 znovudobytí celého území Byzance (císař Michal VIII. Palaiologos) dynastie Palaiologovců(1261 – 1453) čelí vnějšímu nebezpečí (Bulharsko, Srbsko, Karel z Anjou) ale také vnitřnímu nebezpečí (povstání zelótů,dynastické rozpory)
- 1453 Konstantinopol dobyta Turky konec byzantské říše
 
Svatá říše římská
- východní část bývalé franské říše
- Karel III. Tlustý naposled sjednotil franskou říši (885) po jeho smrti opět rozpad
- Západ a východ v defenzívěnájezdy Vikingůa Arabů
Jindřich I. Ptáčník (919 – 936)
- zakladatel říše
- územní expanze 929 tažení proti Čechům (Václav musí platit tribut), 933 poráží Maďary u Riadu
Ota I. (936 – 973)
- 955 poráží Maďary v bitvěu Lechu
- 962 korunován na císaře název říše = ,,říše římská“
- založil tradici spojení východofransko – německé královské hodnosti a císařství
myšlenka Otonského renovatia
- 967 nechal korunovat svého syna císařem
- snaha navázat styky s Byzancí
- rozkvět kultury ottónská renesance
Ota II. (973 – 983)
- pokračoval v politice svého otce
- počátek vlády ve znamení defenzívy (útoky Dánůa Čechů)
- válka se západofranským králem Lotharem III. o Lotrinsko 980 mír
Ota III. (983 – 1002)
- snaha učinit z Říma opět centrum křesťanského světa neúspěch
Jindřich II. (1002 – 1024)
- opustil myšlenku renovatia a zaměřil se na německé území
- jeho smrtí vymírá dynastie saských Otonů
Konrád II. (1024 – 1039)
- zakladatel sálské dynastie
- 1027 korunován na císaře
- 1028 válka s Polskem zisk Lužice
- 1030 válka s Uhry bez úspěchu
Jindřich III. (1039 – 1056)
- podporuje snahy o církevní reformu (potíral sňatky kněží a prodej úřadů)
- synody v Sutri a Říměsesadily na jeho příkaz tři konkurující si papeže volba Lva IX.
Jindřich IV. (1056 – 1106)
- boj o investituru = spor mezi papežstvím a evropskými králi o právo investitury
(dosazování) biskupůsilněse angažují němečtí králové
- spor o investituru = ústřední téma církevní reformy spor o obsazení milánského
arcibiskupství
- papež ŘehořVII. × císařJindřich IV.
- 1075 papež exkomunikoval Jindřicha IV.
- 1077 kajícná pouťdo Canossy
- 1085 Jindřich IV. (s pomocí Vratislava II.) dobyl Řím a sesadil Řehoře VII. volba nového papeže Klementa III. korunoval Jindřicha IV. císařem
- 1095 vyhlášena 1. křížová výprava (papež Urban II.)
Jindřich V. (1106 – 1125)
- 1122 Konkordát wormský ukončen boj o investituru
- jeho smrtí vymírá sálská dynastie
Lothar III. (1125 – 1137)
- občanská válka mezi Welfy a Šlaufy
Konrád III. (1138 – 1152)
- Štauf zakladatel štaufské dynastie pokračuje boj s Welfy
- neúspěšná druhá křížová výprava
Fridrich I. Barbarossa (1152 – 1190)
- došlo k usmíření sporu mezi Šlaufy a Welfy období stability
- 1155 korunován na císaře
- po desetiletí válčil s italskými městy, která se vzpírala jeho moci (lombardská liga) nakonec se hroutí štaufská správa v severní Itálii
- nechal kanonizovat Karla Velikého
- zemřel během křížové výpravy
Jindřich VI. (1190 – 1197)
- po náhlé smrti Fridrich (syn Jindřicha VI.) ještěmalý boj o trůn mezi Filipem
Švábským (Šlauf) a Otou IV. (Welf) boje trvali deset let stále větší převahu
získával Filip Švábský roku 1208 zemřel a trůnu se zmocnil Ota IV. musel
přenechat trůn Fridrichovi II. (syn Jindřicha VI.)
- Spor o trůn mezník v německých dějinách zabránil tomu, aby se postupně začalo omezovat postavení vysoké šlechty, zřizovat centrální úřady a prosazovat královskou politiku došlo k posílení postavení říšské šlechty němečtí králové proto nemohli budovat jednotný stát
Fridrich II. (1212 – 1250)
- 1220 korunován císařem
- kulturní rozkvět
- jeho smrtí vymírá dynastie Šlauf nastává období bezvládí (inter regnum) (1254 –
1273)
 
Francie
- západní část bývalé franské říše Karla Velikého
- Karel II. Holý (840 – 877) královská moc oslabena přiznáno dědičné držení lén
- nájezdy Normanůpřispívá k decentralizaci moci
- 987 vymírá dynastie Karlovacůnastupuje dynastie Kapetovců(Hugo Kapet)
- 10. – 12. století reformní hnutí (clunyjské ) snaha o samostatné postavení církve
- boj proti šlechtické anarchii v jižní Francii projekt tzv. božího příměří zákaz bojů v  některých dnech a církevních svátcích porušování tresty interdikt  (zákaz výkonu církevních obřadův dané oblasti nebo pro danou osobu)
 
Západní Evropa v 12 . – 15. století
- rozhodující pro další vývoj mocenské soupeření mezi Francií a Anglií vrchol stoletá válka (1337 – 1453)
- příčiny konfliktu letité spory 1066 Vilém Dobyvatel se vylodil v Anglii a
zvítězil v bitvěu Hastingsu stává se anglickým králem (zároveňleníkem
francouzského krále)
- Vilém zbavil půdy veškerou domácí anglosaskou šlechtu přidělil ji normanské šlechtě
- dochází k vytváření centralizované monarchie budování státní správy (v čele hrabství
šerifové) administrativní , soudní a daňové záležitosti
- 1086 Domesday Book (Knihy posledního soudu)zachycují údaje o rozloze zemědělské půdy, počtu dobytka a celkových příjmech jednotlivých hrabství
Jindřich II. Plantagenet (1154 – 1189)
- systém zavedený Vilémem Dobyvatelem dosáhl svého vrcholu upevnění královské moci, omezil moc šlechty, zdokonalil státní správu
- oženil se s Eleonorou Akvitánskou zisk velkého území ve Francii anglické
državy ve Francii jsou mnohem větší než državy francouzské tento stav ohrožuje
samotný základ francouzského státu
Richard Lví srdce (1189 – 1199)
- většinu času pobýval mimo Anglii účastnil se třetí křížové výpravy (1189 – 1192)
- v nepřítomnosti vládne v Anglii jeho bratr Jan II. Bezzemek (
- po smrti Richarda boje o trůn situace využívá Filip II. August a získává většinu anglických držav ve Francii.
- snaha o zvrat nepříznivého vývoje 1214 bitva u Bouvines Jan Bezzemek poražen Filipem II. Augustem převaha Francie v Evropě
- 1215 vydána Magna Charta libertatum (Velká listina svobod) práva politická (svobodná volba biskupůa opatů, dodržování zvykového práva…) a hospodářská (zavedeny jednotné míry, povolen přístup cizím obchodníkům)
- vytvořena tzv. Velká rada (parlament) shromáždění všech králových vazalůkontrola královské vlády pravomoci se postupněrozšiřují pol. 13. století získali přístup i zástupci nižší šlechty a měst základy Dolní sněmovny základna
anglického parlamentarismu
 
Stoletá válka ( 1337 – 1453)
- 1328 umírá francouzský král Karel VI. uchazeči o trůn (anglický král Eduard III. a Filip VI. z rodu Valois)
- 1. etapa války (1337 – 1360)
- zřetelnou převahu má Anglie 1346 bitva u Kresčaku (Anglie vítězí) 1360mír v Bretigny
- 2. etapa války (1360 – 1374)
- převahu má Francie Karel V. provedl daňovou a vojenskou reformu
- 3. etapa války (1415 – 1453)
- Francie oslabena vnitřními boji za vlády duševněnemocného Karla VI. (1380 – 1422)
- válka obnovena bitva u Azincourtu (1415) Angličané vítěobsazení
Normandie
- 1422 smlouva z Troyes Jindřich VI. (syn Jindřicha V.) se má stát francouzským králem × odpor Karla VII. (syn Karla VI.) neuznal smlouvu
- 1429 osvobozen Orleáns (Jana z Arku) 1431 zajmuta a upálena Angličany
- stala se symbolem francouzského vlastenectví později prohlášena za svatou
- 1453 bitva u Castillonu Francie vítěAnglii zůstává pouze přístav Calais
Francie po Stoleté válce
- po skončení Stoleté války francouzská monarchie posílena král získává moc nad
armádou a financemi politické sjednocení Francie převládá francouzský jazyk nad místními nářečími vznik novodobého národa
Anglie po Stoleté válce
- vnitřní krize v důsledku porážky a bojůo trůn válka růží (1455 – 1485)
Yorkové × Lancasterové
- 1485 bitva u Bosworthu vítězí Jindřich VII. nová dynastie Tudorovci
stabilizace, hospodářský rozkvět, vznik novodobého anglického národa jazyk
angličtina
 
Španělsko
- 711 zaniká vizigótská říše poloostrov pod arabskou kontrolou
- 10. století vznik Córdobského chalífátu (náboženská tolerance)
- reconquista = boj za znovudobytí poloostrova křesťany
- centra reconquisty drobné státečky v severní části poloostrova postupné slučování (západ – Portugalsko, střed – Kastílie, východ – Aragonie)
- 1085 dobytí Toleda
- trvalí účastníci bojů= svobodní rolníci, obyvatelé měst a drobná šlechta = hidalgové
- Rodrigo Díaz de Vívar (Cid) hrdina španělského rytířského eposu Píseňo mém
Cidovi španělský národní hrdina
- 1212 bitva u Las Navas de Tolosa dobyt celý poloostrov s výjimkou Granady
- 1492 dobyta Granada konec reconquisty začátek conquisty dobývání
Ameriky (Kryštof Kolumbus)
- 1469 personální unie (sňatek Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského) jednotná národní monarchie
 
Křížové výpravy
vojenská tažení evropských panovníkůa šlechty do pohanských oblastí nebo proti
muslimům či kacířům
důvody (náboženské, mocenské, kořistnické)
symbolické označení červený kříž = křižáci
Výpravy
- celkem 8 křížových výprav
1. křížová výprava (1096 – 1099)
- 1099 dobyt Jeruzalém vznik křižáckých států(Edessa, Tripolis, Antiochea)
2. křížová výprava (1147 – 1149)
- účastnil se francouzský král Ludvík VII. a německý císařKonrád III. snaha rozšířit křižácká území neúspěch
- 1187 bitva u Hattínu Saladin dobyl Jeruzalém
3. křížová výprava (1189 – 1192)
- pokus znovudobýt Jeruzalém částečný úspěch (dobyt Kypr)
- účastnili se Fridrich I. Barbarossa, Richard Lví srdce, Filip II. August
4. křížová výprava (1202 – 1204)
- dobyt Cařihrad vznik Latinského císařství
5. křížová výprava (1216 – 1221)
6. křížová výprava (1228 – 1229)
- vedl císař Fridrich II. získán Jeruzalém smlouvou (pouze do roku 1244)
7. a 8. křížová výprava (1248 – 1254, 1270)
1291 dobyta poslední křižácká pevnost Akkon postupný zánik křesťanského panství v Palestině
Důsledky
- kulturní obohacení
- nové plodiny (pomeranče, citróny, broskve…)
- růst životních potřeb přepych (klenoty, kožešiny, šachy…)
- rozšíření peněžních vztahů
- vznik rytířských řádů(johanité, templáři, řád německých rytířů)
- vzrůst moci a bohatství církve
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA