Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starověký Řím (království, republika, císařství)

 

Dějiny Říma
Území
- Apeninský poloostrov
- území ohraničeno ze tří stran mořem styk s okolním světem
- sever Alpy přirozená ochrana (Strabón)
- příznivé podnebí
- zemědělská země
- území cca 5x větší než řecké větší monumentálnost
Periodizace
1. Doba královská (753 – 510 př. K.)
2. Doba republiky (510 – 30/27 př. K.)
3. Císařství (30/27 př. K. – 476 po K.)
Doba královská
- Etruskové neznámý původ
- jazyk nerozluštěn
- nevytvořili stát vládli v samostatných městech v čele stojí králové (lars)
- města Perugia, Veje, Amelia, Spina, Rossela…
- způsob obživy zemědělství terasovitá pole odvodňování
- náboženství (Jupiter, Juno, Minerva)
- stavby znalost klenby a oblouku
- společenská struktura reformy krále Servia Tullia rozdělil obyvatelstvo do 5
majetkových tříd podle výše majetku vliv na postavení v setninovém shromáždě
- král moc soudní, vojenská, náboženská
- senát (poradní sbor krále)
- rozdělení obyvatelstva:
_ 1. patricijové privilegovaní, plnoprávní
_ 2. plebejové neurození, neplnoprávní
_ 3. zcela nemajetní (otroci)
Založení Říma
- 753 př. K. (podle Varra)
- legenda o Romulovi a Removi
Doba republiky
- státní zřízení :
- konzulové (nejvyšší úředníci)
- voleni na 1 rok z řad aristokracie
- moc správní, vojenská, soudní
- kvestoři správa státní pokladny, vedení disciplinárních a trestních řízení
- censoři dohled nad mravy, evidence státního majetku a jmění občanů
- diktátorneomezená pravomoc pouze v dobách ohrožení Říma (volen na půl
roku)
- boj patricijůa plebejů:
- plebejové nemají přistup k veřejným úřadům + zákaz uzavírat sňatky s patrijici
- forma boje tzv. secese. (odchod plebejůz Říma) hrozba vojenského oslabení
- výsledek bojůvolba tribuna lidu právo veta zamítnutí rozhodnutí konzulů,
pokud by poškodilo plebeje
- 449 př. K. sepsáno zvykové právo = zákony 12 desek (1. římský zákoník)
- 367 př. K. plebejové získávají právo zastávat úřad konzula postupně došlo ke zrovnoprávnění postavení plebejůs patriciji (pouze bohatí)
Ovládnutí Itálie Římem
- válka s Etrusky Římané dobyli město Veje (anexe)
- válka s Kelty 387 př. K. Keltové dobyli Řím za vysoké výkupné odtáhli
- válka se Samnity 3 války samnitské po jejich skončení Řím ovládl střední Itálii
- snaha dobýt jižní Itálii boj s řeckými městy na jihu Apeninského poloostrova
- řecké obce požádali o pomoc krále Pyrrha
- 279 př. K. bitva u Auskula (tzv. Pyrrhovo vítězství)
- 275 př. K. bitva u Beneventa Římané vítěPyrrhos odchází do Řecka
- Řím se zmocnil celé Itálie
Punské války
- sjednocení Itálie pod vládou Říma změna vztahůmezi Římem a Kartágem
- První punská válka (264 – 241 př. K)
- příčina války střed zájmůna Sicílii
- 242 př. K. bitva u Aegatských ostrovůŘím vyhrál
- důsledky Kartágo je nuceno zaplatit Římu odškodné + muselo se vzdát území na Sicílii
- od roku 237 př. K. vládl Kartágu Hamilkar Barka dobyl Hispánii ložiska stříbra a mědi obnovil prosperitu Kartága příprava na další válku s Římem
- 226 př. K. smlouva mezi Kartágem a Římem o sféře vlivu v Hispánii (hranič
linie = řeka Ebro)
- Druhá punská válka (218 – 201 př. K.)
- příčiny války porušení smlouvy z roku 226 + snaha Kartága odčinit porážku
z předešlé války
- 217 př. K. bitva u Trasimenského jezera Kartágo vítě
- 216 př. K. bitva u Cannu Kartágo vítě
- 205 př. K. zvolen Publius Cornelius Scipio ml. velitelem římské armády
zastánce útoku na Kartágo
- 202 př. K. bitva u Zamy Řím vítě
- 201 př. K. uzavřen mír konec velmocenského postavení Kartága
- 3 makedonské války (216, 197, 168) Makedonie poražena a začleněna do
římského impéria
- 146 př. K. dobyt Korint ovládnutí Řecka
- Třetí punská válka (149 – 146 př. K.)
- příčina obchodní konkurence Kartága
- 146 př. K. Kartágo zničeno
- Středozemní moře = mare nostrum
Reformy bratří Grachů
- snaha vyřešit hospodářské problémy Říma
- reformy pro městskou chudinu obilní zákon prodej levného obilí nemajetným
Reformy Gaia Maria
- vytvořil pravidelnou armádu zavedl odvody bez ohledu na majetkový cenzus
profesionalizace služba 16 let (vojákovi poskytnuta výzbroj a výstroj)
poskočení vojenské služby příděl zemědělské půdy
- otevřel cestu dobrovolníkům do armády
- vytvořil legie
Populárové a optimáti
- boj o moc
- odlišné názory na upevněřímské republiky
- populárové = střední vrstvy a městské obyvatelstvo
snaha posílit vliv lidového shromáždě
přístup k úřadům pro méněmajetné
udělení občanského práva spojencům v Itálii
- optimáti = velcí pozemkoví vlastníci, stoupenci neomezené moci senátu
proti rozdělování pozemků
zvýšení pravomoci úředníků
- spor mezi oběma skupinami řešen pomocí vojska občanská válka (88 – 82 př. K)
- vítězí optimáti Sullova diktatura (82 – 79 př. K)
- vláda teroru, vytvářeny seznamy nepohodlných osob zbaveni majetku
- posílena moc senátu (zvýšen počet senátorů– 300 600)
- po Sullově smrti obnovena republika
Spartakovo povstání (73 – 71 př. K)
- v čele gladiátor Spartakus
- povstání poraženo příčiny nejednotnost vedení
izolovanost od ostatních vykořisťovaných složek
neměli jednotný cíl
Gaius Julius Ceasar (100 – 44 př. K)
- 60 př. K. 1. triumvirát (tajná úmluva)
- složení Caesar + Crassus + Pompeius
- 59 př. K. Caesar se stává konzulem odchází dobýt Galii 50 př. K. Galie dobyta
- 53 př. K. umírá Crassus začátek boje mezi Caesarem a Pompejem
- 49 – 45 př. K. občanská válka Caesar vítěde facto 1. římský císař
- Caesarovi reformy kolonizace západních oblastí
statkáři museli zaměstnávat i svobodné občany
reforma kalendáře (juliánský kalendářpoužíván až do roku 1582)
udělil občanské právo svobodným Keltům
- 44 př. K. Caesar zavražděn (vrahové = Bruttus a Longinus)
- 43 př. Kpo smrti Caesara dochází k vytvoření 2. triumvirátu složení =
Octavianus, Markus Antonius, Lepidus)
- 42 př. K bitva u Fillip vojska triumvirátu poráží Bruttova vojska
- 36 př. K. Lepidus opustil triumvirát důvod = Oktaviánovi politické machinace
začíná střet mezi Oktaviánem a Markem Antoniem
- 31 př. K. bitva u Actia Octavianus poráží Marka Antonia + Kleopatru (po
porážce spáchali sebevraždu)
- 30 př. K Egypt je připojen k Římu dovršen proces nadvlády Říma nad
Středomořím
- 13. 1. 27 př. K. odevzdal všechny své pravomoci a funkce senátu a lidu aťlid
rozhodne
- 16. 1. 27 př. K. Octavianovi udělen titul Augustu + navráceny všechny funkce a
pravomoci funkce konzula na 10 let, vrchní velení na armádou (rozhodoval sám o
válce a míru) později doživotnětribunem (jediný zákonodárce)
- obklopil se svými přáteli (Agrippa, Maecenas)
- Octavianus 1. císař
- 9. n. l. bitva v Teutoburském lese Římané poraženi dočasné ukončení
expanzivní politiky
- Pax Romana
- největší státník dějin
Doba císařství
Vláda Tiberia (14 – 37 n. l.)
- řeší povstání kmenůna Rýněa Dunaji
- pečlivá administrativa a stav státní pokladny
Vláda Caliguli (Botička) (37 – 41 n. l.)
- šílenec
- senát se stává bezvýznamný
- egyptizace moci republikánské ideje plněmizí
- přivedl říši k hospodářské katastrofě
Vláda Claudia (41 – 54 n. l.)
- sytém centrální císařské správy
- úřady v Říměmohli zastávat i občané s provincií (1. Galové)
- počátky dobývání Británie (43 n. l.) a Thrákie (46 n. l.)
Vláda Nera (54 – 68 n. l.)
- prvních 5 let jeho vlády šťastné období
- rádci = Seneca, Burra…
- 59 n. l. změna v povaze císaře krutovláda
- 64 n. l. požár Říma (2/3 Říma lehli popelem) pronásledování křesťanů
- 68 n. l. spáchal sebevraždu vymírá julsko – claudijská dynastie
Vláda Vespasiána (69- 79 n. l.)
- stabilizace poměrů
- daňová reforma
- stavba Kolosea
Vláda Tita (79 – 81 n. l.)
- 66 – 73 n. l. židovská válka povstání potlačeno zničen Jeruzalemský chrám
- 79 n. l. vybuchl Vesuv zničeny Pompeje, Herculaneum
Vláda Domitiána (81 – 96 n. l.)
- odbobí tyranie
Vláda Nervy (96 – 98 n. l.)
- obnovil styk se senátem
- zavedl princip tzv. adoptivních císařů
- považován za ideálního císaře
Vláda Traiana (98 – 117 n. l.)
- největší rozloha římského impéria
- 114 – 117 n. l. střet s Parthy přeměnil Arménii na římskou provincii
Vláda Hadriána (117 – 138 n. l.)
- zřekl se expanzivní politiky dbal na bezpečnost dobytých území (vzdal se
některých území v Mezopotámii)
- buduje limes romanus (Hadriánův val ve Skotsku)
- neúnavný cestovatel po všech římských provincií
- politika přísné finanční úspornosti
- konec flaviovské dynastie
Vláda Antonia Pia (138 – 161 n. l.)
- zlatý věk císařství
Vláda Marka Aurelia (161 – 180 n. l.)
- ,,filozof na trůněpředstavitel stoicismu (dílo = Hovory k sobě)
- 166 – 181 n. l. markomanské války Germáni zatlačeni zpět za limes romanus
Vláda Commoda (180 – 192 n. l.)
- s jeho smrtí vymírá antoniovská dynastie
Vláda Severuse (193 – 211 n. l.)
- první z tzv. vojenských císařů
- centralizace moci armáda a administrativa
- úspěšné tažení proti Parthům
Vláda Karakalla (211 – 217 n. l.)
- 212 n. l. Karakallův edikt poskytnutí práv římského občanství všem
svobodným obyvatelům říše.
- o jeho smrti boj o moc
Vláda Alexandra Severa (222 – 235 n. l.)
- neúspěšné tažení proti Parthům (231 – 233 n. l.)
Vláda Maxima (235 – 268 n. l.)
Vláda Aureliána (270 – 275 n. l.)
- stabilizace poměrů
- zatlačil Goty za Dunaj
- po jeho smrti období nestability
Vláda Diocleciána (284 – 305 n. l.)
- zajistil bezpečnost hranic
- zásahy do občanských a práv a ekonomické situace vše pro bezpečnost říše
- daňová reforma
- pronásledování křesťanů
- zavedena tetrarchie (čtyřvládí)
Vláda Konstantina (306 – 337 n. l)
- 312 n. l. bitva u Mulvijského mostu
- 313 n. l. vydán edikt milánský křesťanství povoleno v celé říši
- 330 n. l. založena Konstantinopol
Vláda Apostaty (361 – 363 n. l.)
- potlačoval křesťanství povolil vyznávat různá heretická hnutí
- po jeho smrti období mnohovládí
Vláda Theodosia (379 – 395 n. l.)
- podpora křesťanství
- zapojoval Germány do správy říše
- 395 n. l. rozdělil říši na dvěčásti (západní a východní)
410 n. l. Řím vypleněn Vizigóty (vůdce Alarich) velká morální rána pro římské
obyvatelstvo
476 n. l. zánik západořímské říše svržen poslední císař Romulus Augustus
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA