PVH - podrobněji
Pomocné vědy historické
Paleografie
- věda zabývající se zkoumáním, vývojem a používáním písma
- zabývá se způsobem psaní písma, zkratkami, tajnými písmy, číslicemi
Rozdělení paleografie:
- 1. základní (elementární)
→ úkol přečíst písmo
- 2. kritická
→ úkol:
- zabývá se stářím písma
- vznikem písma
- určuje pravost dokumentu
- zabývá se i psacími potřebami
- rozděluje se podle typu písma
Psací potřeby
1. dláta, rydla, štětce
1. dláta, rydla, štětce
2. pera
- z rákosové třtiny
- brky
- pera kovová, kružítka
Inkousty (tuže) výroba z gumy, sazí, kostí, vody
Psací látky
1. přírodní (archeologické) → (kůra, kosti, skála, dřevo)
2. umělé (paleografické)→ podíl lidské práce je mnohem vyšší → (papyrus,pergamen, papír)
Papyrus – původ v Egyptě, výroba z šáchoru papyrového, velmi křehký
Pergamen – výroba z kůže mláďat
Papír – vynalezen v Číně (3. století př. K.) → Arabové (7. století n. l.) → v Evropě se začal
používal na přelomu 13./14. století n. l. díky obchodování s Araby
- nejstarší papírová písemnost u nás = Městská kniha staroměstská vedená od roku 1310
Písmo a jeho vývoj
- nejstarší písemné soustavy vznikly v Číně, Mezopotámii a Egyptě, Indie
- písmo → znaky, které slouží k trvalému zaznamenávání myšlenek a skutečností
Vývoj směřující k našemu současnému písmu – latinka
- 13. století před Kristem → Féničané vytvářejí hláskovou abecedu s 22 znaky jen pro samohlásky (využití egyptského a klínového písma)
- 9. – 8. století před Kristem → Řekové písmo upravili a doplnili o znaky pro samohlásky → Etruskové → Římané (nejstarší nápisy pocházejí ze 7. – 6. století před Kristem)
- u nás písmo až v 9. století n. l. → důsledek šíření křesťanství → hlaholice (Cyril a Metoděj) → vytvořena z malých písmen řecké abecedy
- přelom 9. a 10. století n. l.→ mladší slovanské písmo je cyrilice (písmena hlaholice + řecké abecedy)
- 10. století n. l. → objevuje se latinka → úpravy po celou dobu středověku → dnešní latinka vychází z tzv. humanistické kurzivy, která se začala používat u nás v 16. století.
Číslice
- 1. římské (I, V, X, L, C, D, M)
- 2. arabské (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 0)
Zkratky
1. suspenze (zmáčknutí)
- např. MMF, ZŠ
2. kontrakce (vztahy) → vypadly souhlásky
- rkps = rukopis
- ds = deus
3. značky zvláštního významu
4. značky relativního významu
5. nadepsaná písmena
Stenografie (těsnopis)
- písmo, které používá k zapsání řeči jiné značky
- vynalezl ho Markus Tulius Tiro → Tirónské písmo
Kryptografie
- nauka o tajných písmech
Heraldika
- věda, která se zabývá podobou a užíváním erbů (šlechta, města, výrobky…)
- zkoumá také výrobní značky a znaky
- odvozena od slova herold →osoba, která sloužila panovníkovi a vyznala se v erbech
- nejstarší erby pocházejí z 12. století (křížové výpravy)
- erb → rozlišovací znamení na brnění, štítech
- erby se dědily
- erby měly také cechy
- erbovní právo = pravidla, jak by se měly erby vytvářet
- erby mohly polepšovat × mohly také tratit
- erbovní barvy – červená, modrá, zelená, černá (jiné barvy se nesměly používat)
- erbovní kovy – stříbro (bílá barva), zlato (žlutá barva)
- používaly se také kožešiny (popelín, hermelín)
- popisování erbů = BLASONOVÁNÍ
Vývoj českého znaku
- první český znak → zároveň znak Přemyslovců (svatováclavská plamenná orlice)
- 1158 → získává Vladislav II. nový znak od Fridricha I. Barbarossy (erb se stříbrným lvem s jedním ocasem v červeném poli)
- 1253 → Přemysl Otakar II. (stříbrný korunovaný dvouocasý lev na červeném štítu)
- 1752 → Marie Terezie zavedení jednotného panovnického znaku, společného pro rakouské a české země. Fakticky to znamenalo konec užívání specificky české symboliky na státní úrovni.
- 1918 → dva roky bez státního znaku → poté malý, střední, a velký státní znak Československa
- 1960 → nový státní znak → symbolizuje tzv. dobudování socialismu v Československu (odporoval heraldickým pravidlům)
- 1990 → zaveden Státní znak České a Slovenské federativní republiky
- 1993 → Malý znak České republiky a Velký znak České republiky
Diplomatika
- věda, která zkoumá historické písemnosti úřední povahy
- základní kategorie:
- listiny → jsou písemná svědectví o určitém právním jednání
- mandáty→ jsou písemnosti, jimiž je udělován rozkaz či nařízení podřízeným osobám či institucím
- listy → je kancelářská písemnost, která na rozdíl od listin a mandátů obsahuje pouhé sdělení a nemá právní dosah
- úřední akta → jsou písemné záznamy vzniklé při přípravných jednáních, která vedou k vydání listiny nebo mandátu
- úřední knihy → jsou kancelářské pomůcky, které slouží k evidenci úřední agendy pro vnitřní i vnější potřebu
- → pro vnitřní potřebu:
- a) kopiáře
- b) registra
- c) pomocné kancelářské knihy
- → pro vnější potřebu:
- a) pozemkové (gruntovní) knihy:
- aa) matriky
- ab) desky zemské → obsahují zápisy jednání zemského soudu
- ac) desky dvorské → zapisovaly jednání dvorského soudu, zapisovali se lenní povinnosti královských leníků.
- b) knihy vrchnostenské správy:
- ba) urbáře → obsahují předpisy dávek (naturálních, peněžních, robotních) vybíraných vrchností od poddaných.
- bc) katastry → soupisy půdy, která je podrobena dani
→ u nás zavedeny v 17. století
Katastry (vývoj na našem území)
- 1. katastr → Berní rula (1653 – 1655)
- zapsán všechen rustikál → půda na které hospodaří poddaní
- 2. katastr → Tereziánský katastr (1748 – 1757)
- obsahuje rustikál i dominikál (šlechtická půda)
- 3. katastr → Josefinský katastr (1785 – 1789 )
- 4. katastr → Stabilní katastr
- c) Knihy veřejných notářů → obsahují záznamy o činnosti veřejných notářů → záznamy slouží k nahrazování listin
- d) Formulářové sbírky → jsou vzorníky často užívaných listin s vynecháním konkrétních údajů (adresa, datace, jména…)
Historická chronologie
- věda, která se zabývá způsoby měření času v historii a určováním dat v různých historických dobách.
Druhy kalendářů
- egyptský → 12 měsíců → 3 období (období záplav, osevu, žní)
- juliánský→ zavedl ho G. I. Caesar v roce 46 př. K. → měl 365 dní (jednou za 4 roky 366)
- gregoriánský→ zavedl ho papež Řehoř XIII. v roce 1582
Epigrafika
- věda, která se zabývá historickými nápisy
- úzce spolupracuje s paleografií
Chronogramy→ nápisy, kde jsou zašifrovány letopočty
Kryptogramy → nápisy skrytého významu (zkratky slov) → jsou na stavbách šlechticů, církve, předmětech → pomáhají určit stáří předmětu
Kodikologie
- věda studující rukopisy neúřední povahy (literárního charakteru)
- snaží se zkoumat → jak byl napsán ?
→ proč byl napsán ?
→ kde byl napsán ?
Rukopisy
- 1. autorské
- 2. přepisy, opisy
Skriptorium → místo, kde se knihy opisovaly.
→ 1. klášterní (mniši)
→ 2. světské
Sfragistika
- věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, vývojem a funkcí pečetí
Funkce pečetí
→ uzavírací → pečeť uzavírala a fyzicky chránila dokument. Pro prvotní otevření dokumentu bylo potřeba pečeť zlomit či jinak poškodit. Při aplikaci pečeti hovoříme o zapečetění.
→ pověřovací → pečeť sloužila jako doklad pověření osoby, jež se jí prokazovala.
→ ověřovací → pečeť svou přítomností slouží jako prostředek prokazující pravost příslušného dokumentu a jako prvek proti jeho zfalšování. V souvislosti s tím hovoříme o zpečetění
Látky
→ hlína, vosk, kov
Numizmatika
- věda, která se zabývá platebními prostředky a jejich funkcí v procesu platby
Platidla
- 1. předmincovní (šátečky, železné pruty…)
- 2. mince (drahý kov)
- 3. kreditní platidla (bankovky, šeky, směnky, akcie…)
Měna
- monometalismus (1 kov)
- bimetalismus (2 kovy)
Mince
- avers → (vrchní strana mince, označen vydavatel)
- revers → (spodní strana mince)
Jakost (ryzost)→ poměr zlata či stříbra k ostatním kovům
- 24 karátů = čisté zlato
- 16 lotů = čisté stříbro
Hodnota
- vnitřní → hodnota ryzího drahého kovu v minci
- nominální → státem stanovena kupní síla
- kurzová → dána poptávkou a nabídkou na měnových trzích
Vývoj mincí na našem území
- 1. mince → duhovky a mince s nápisem Biatec (Keltové)
- 2. mince → denáry (pol. 10. století – 1210), nechal je razit Boleslav I., stříbrné mince
- 3. mince → brakteáty (cca 1210 – 1300) nechal je razit Přemysl Otakar I., mince stříbrné, jednostranné
- 4. mince → groš (1300 – 1547), Václav II. provedl mincovní reformu, naleziště stříbra v Kutné Hoře
- 5. mince → tolary (1520 – 1750), naleziště Jáchymov, rod Šliků
- 6. → konvenční měna (1753 – 1857)
- 7. → rakouská měna (1857 – 1892)
- 8. → korunová měna (1892 – 1918)
- 9 . → koruna československá (1918 – 1993)
(zdroj: http://p-numismatika.cz)
Historická metrologie
- věda, která shromažďuje a vyhodnocuje informace o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách v minulosti a která je následně pomáhá převádět na
moderní jednotky
Genealogie
- věda, která se zabývá rodokmeny
- 2 způsoby tvorby rodokmenu
- → vývod = souhrn předků jednotlivce
- → rozvod = potomstvo jednotlivce (páru jedinců)