Jdi na obsah Jdi na menu
 


Habsburkové

 

Habsburkové
po smrti Ludvíka Jagellonského snaha nalézt vhodného kandidáta na královskou korunu
Kandidáti domácí Zdeněk Lev z Rožmitálu, Vojtěch z Perštejna, Friedrich Lehnický, Karel Münsterberský nakonec svou kandidaturu neohlásili
Lev z Rožmitálu
 
Kandidáti zahranič polský král Zikmund II., bratři Vilém a Ludvík Bavorští z rodu Wittelsbachů a Ferdinand Habsburský
Ferdinand I. Habsburský
 
23. 10. 1526 Ferdinand Habsburský zvolen v nepřítomnosti českým králem
1528 Ferdinand získal uherskou korunu 1529 Turci oblehli Vídeň → 1538 mír ve Velkém Varadíně
poměry v Čechách střet mezi stavovským a panovnickým principem vlády spory ohledně
finančních otázek spor o výši berní (daně) Ferdinand potřebuje berně zvýšit (úřednický aparát, války s Turky) náboženská otázka problém reformace
(1546 – 1547) šmalkaldská válkaboj císaře Karla V. proti protestantským knížatům v Říši
 
 
-Karel V. (bratr Ferdinanda, španělský král, císař říše)
 
1546 svolal Ferdinand zemskou hotovost (bez souhlasu stavů) 1547 otevřený odpor české šlechty proti Ferdinandovi
1547 bitva u Mühlberka spojenec české šlechty saský kurfiřt Jan Fridrich poražen říšskými katolickými vojsky rozbití stavovské opozice nejvíce postižena královská města (omezena  jejich samospráva, zatíženy finančními pokutami, zřízen apelační soud = odvolací instance nad všemi městskými soudními institucemi)
šlechtě zkonfiskován majetek (hlavně členům
jednoty bratrské)
1555 augšpurský mír ukončení náboženských válek v Říši prosazena zásada cuius regio,eius religio (čí země, toho náboženství)
1556 Karel V. odstupuje z říšského trůnu nastupuje Ferdinand
1556 vedení jezuitů do Prahy
1564 Ferdinand umírá vládu v českých zemích předal svému synovi Maxmiliánovi
1564 – 1576 vláda Maxmiliána II.
 
Maxmilián II.
 
1575 nové vyznání víry (Česká konfese) požadavek, aby česká utrakvistická církev byla podléhala dohledu stavů prostřednictvím volených ochránců tzv. defenzorů
1576 – 1611 vláda Rudolfa II.
 
Rudolf II.
 
Rudolf II.-tak ho zvěčnil malíř G. Arcimboldo
 
 
Giuseppe Arcimboldo
 
1583 přenesl své sídlo z Vídně do Prahy Praha kulturním centrem Evropy
Rudolf čelí opakovaným nájezdům Turků na území Slovenska díky úspěchům císařských vojsk
se situace mě1604 vyhlašuje Rudolf za jediné povolené náboženství v Uhrách katolictví povstání Štěpána Bočkaje (podporován Turky) 1606 mír (vídeňská smlouva) uherským stavům zaručena plná náboženská a politická svoboda (smlouva podepsána bratrem Matyášem, sám
Rudolf smlouvu neuznal)
přestože žilo v Čechách 12 – 15% katolíků → zastávali většinu nejvyšších úřadů × odpor stavovské opozice
25. 6. 1608 mír v Libni mezi Rudolfem a Matyášem Rudolf odevzdal vládu v Uhrách, na Moravě a v rakouských zemích Matyášovi
9. 7. 1609 vydán Majestát na náboženskou svobodu svobodné náboženské vyznání (v srpnu si podobný Majestát vymohli ve Slezsku)
 
Rudolfův majestát
 
1611 oddíly pasovského biskupa Leopolda pustoší Čechy odpor obyvatel království i samotného Matyáše Rudolf nucen vzdát se koruny ve prospěch Matyáše
1612 Rudolf umírá
1611 – 1619 vláda Matyáše
 
 
Matyáš Habsburský
 
1612 přenesl své sídlo zpět do Vídně → zemskou vládu v Praze řídí místodržitelé
1615 zasedání českého sněmu Matyášovi povolena berně na pět let dopředu + čeština uznána za jediný závazný jazyk při sněmovních jednáních bez znalosti češtiny nemohl neměl šlechtic získat inkolát (právo obyvatelské)
1617 Oňatova smlouva španělští Habsburkové se vzdávají nároků na středoevropskou monarchii dědictví přešlo na štýrskou větev rodu Habsburků → na českém sněmu přijat (nebyl zvolen) za krále Ferdinand Štýrský
 
Ferdinand Štýrský
 
vypuklo otevřené nepřátelství mezi protestanty a katolíky katolická strana nechala zavřít kostel v Broumově a zbořit kostel v Hrobech porušení zásad Majestátu (náboženská svoboda)
březen 1618 svolán sjezd nekatolických stavů do Prahy poslal stížnost na porušování zemských svobod císaři Matyášovi stížnost neuznal a zakázal další sjezd napjetí se stupňuje
21. května se konal další sjezd v pražském Karolínu 22. května se konala tajná schůzka radikálů
(Jindřich Matyáš Thurn, Albrecht Jan Smiřický, Oldřich Vchynský z Vchynic)
23. května 1618 etí pražská defenestrace místodržící svrženi z oken Pražského hradu
(Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata, písař Fabricius) počátek třicetileté války
24. května 1618 sjezd svrhl královskou moc a zvolil zemskou vládu třiceti direktorů
k povstání se připojila jak obě Lužice, tak Slezsko, Morava zůstala neutrální (hlavní postavení Karel starší ze Žerotína)
1619 umírá císař Matyáš
→ červenec 1619 svolán generální sněm zemí Koruny české Koruna česká konfederace
svobodně volící krále + zvolen Fridrich Falcký (1619 – 1620) českým králem
 
Fridrich Falcký
 
1620 uzavřeno spojenectví mezi Ferdinandem Štýrským a Maxmiliánem Bavorským (vedl Katolickou ligu)
8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře porážka stavovského vojska a celého povstání
 
bitva na Bílé hoře
 
Hospodářství v předbělohorském státě
1380 morová epidemie úbytek obyvatelstva 1487 zavedeny přísnější omezení pohybu poddaných
nespokojenost se situací na venkově → vzpoury (1498 povstání Dalibora z Kozojed)
 
 
 
překonání ekonomických potíží šlechty vlastní podnikání (režijní velkostatky) šlechta podporuje svá poddanská města vzestup těchto měst (např. Litomyšl, Český Krumlov, Třeboň,
Pardubice…) konkurují královským městům
podstatou režijního velkostatku = námezdní práce (šlechtičtí podnikatelé hospodařili na své půdě a zaměstnávali svou čeleď a najímali sezónní dělníky
největší úspěchy v podnikání měl rod Smiřických
obory obilnářství, rybníkářství, chov ovcí, pivovarnictví…
města cechy soukenictví a plátenictví (spojení s tzv. nákladnickým systémem)
rozlišení regionu na nížiny (obilnářství a chov dobytka) a hory (zemědělská činnost a rukodělné práce)
(1520 – 1530) postupný populační vzestup zlepšení podmínek na venkově
dálkový obchod stagnuje (do roku 1495 zůstával v platnosti církevní zákaz obchodování s husitskými ,,kacíři“)
po roce 1515 kutnohorská naleziště nahradil krušnohorský Jáchymov (rod Šliků) sláva Jáchymova skončila po třiceti letech
tolar rodu Šliků
 
Kultura českého stavovského státu
1. Náboženské poměry
- konec 15. století existence 2 církví kališnická (70% obyvatel) a katolická (30% obyvatel)
- kališnické kněžstvo řídili administrátoři a tzv. dolní konzistoř (sbor duchovních a světských osob) ustanovena v roce 1487
- katolické kněžstvo řídila tzv. horní konzistoř
 
2. Vzdělanost
- průběh 16. století rozvoj vzdělanosti (čtení, psaní, počítání, účetnictví) nutnost v měšťanském prostředí
- důležitosti nabývá studium jazyků (němčina, italština, španělština)
- děti šlechticů a bohatých měšťanů → domácí učitelé (preceptoři) podnikali také tzv. kavalírské cesty po Evropě→ účel rozšíření vzdělání a obzorů
- ostatní zájemci městské (partikulární školy)
- školy vyučující v duchu humanismu gymnázia
- vysokou úroveň má jezuitské školství 1562 založili vlastní vysoké učení Klementinum
- učenci přírodovědec Tadeáš Hájek z Hájku
- astronom Tycho de Brahe, Johannes Kepler
- lékař Jan Jesenský
- spisovatel Daniel Adam z Veleslavína, Viktorín Kornel ze Všehrd, Jan Blahoslav,Václav Hájek z Libočan, Mikuláš Dačický z Heslova...

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA