Jdi na obsah Jdi na menu
 


Francie v 17.století (od Ludvíka XIII. do Ludvíka XV.)

 

FRANCIE V 17.STOLETÍ
-1610- smrt Jindřicha IV. Navarrského (utužil administrativu, ústřední vládu, byrokracii, podmanil si vyšší šlechtu, v zemi rozvoj)
-Jindřich IV. + Marie Medicejská - syn Ludvík XIII. (1610-1643), Ludvík + Anna Rakouská (román A. Dumas)
-Ludvík XIII.
-do roku 1617 za Ludvíka vládla jeho regentka, matka, Marie Medicejská
-Marie Medicejská chtěla vládu pro sebe, nechtěla, aby Ludvík dozrál
-Marie povýšila Richelieuho
-Marie podporovala Habsburky, byla proti protestantům
-r. 1617 se stal Richelieu kardinálem za výrazné podpory Marie
-Ludvík se chtěl stát vládcem, proto matku a kardinála vyhnal
-Richelieu byl ale vůči Ludvíkovi a Francii loajální, proto se stal 1. ministrem
-Richelieu a jeho politika: protihabsburská politika, omezil moc šlechty, bojoval s protestanty
-Ludvík měl s Annou Rakouskou 2 syny, Ludvík (XIV.) a Filipa, Ludvíka stanovil za dědice trůnu
-Ludvík XIV.
= král Slunce, slavná věta: „Stát jsem já.“
-*1638-1715
-vláda: 1643-1715
-francouzský král, absolutista z rodu Bourbonů
-matka Anna se stala jeho regentkou, výrazně ji podporoval kardinál Mazarin
-Mazarinova politika: potlačil povstání šlechty = frondy (šlechta měla omezena práva), uzavřel mír se Španělskem, byl oddaný králi až do své smrti roku 1661
-r. 1661 se tedy Ludvík XIV. ujímá vlády
-žena: Marie Tereza (z rodu Habsburků), jsou známy i jeho milenky
-forma vlády Ludvíka =absolutismus=veškerá státní moc se soustřeďuje v rukou panovníka
-počátky absolutismu již na Ludvíka XIII.
-po smrti Mazarina již Ludvík neměl 1.ministra, obklopil se šlechtou z měšťanstva
-spolupracovníci: markýz Le Tellier + markýz Louvois = tajemníci v oblasti válek, J. B. Colbert=min.financí
Colbert
-Ludvík si nechal vystavět přepychové sídlo ve Versailles, udával módu, podporoval divadlo (Racin, Corneille), francouzština byla velmi uznávaná, Ludvík podporoval také Moliéra
 
Versailles
-Fr. chtěla Nizozemí, Nizozemí ale podporoval Protifrancouzská koalice (např. Anglie a Španělsko)
-Ludvík chtěl Nizozemsko zlikvidovat, byli tam totiž kalvinisté
-nakonec je r. 1678 uzavřen s Nizozemskem separátní mír
-r. 1679 je uzavřen mír i se Španělskem
-rádce Ludvíka = Vauban (inženýr, stavitel pevností)
r. 1685 Ludvík zrušil Edikt nantský, chtěl být nezávislý na církvi-značný odpor v kat. zemích, papež Inocenc XI. byl také velmi rozmrzelý
-1688-1697 = Devítiletá válka : Fr. X Velká koalice (Niz., Angl., Šp., Šv., císař)
-1697- mír v Rijswijku (v Nizozemsku)- Fr. získala Štrasburk a Alsasko
-1701-1714= válka o španělské dědictví:
-Fr. a Švédsko = garanti Vestfálského míru, chtěli další území, Anglie chtěla Nizozemí
-r. 1665 si Fr. a Anglie si chtěly rozdělit Španělsko, ale tam nastoupil Karel II.
-možní nástupci za Karla II.:
a) Josef Ferdinand Wittelsbach (syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela)-zemřel
b)Filip z Anjou (vnuk Ludvíka)
c)Karel (později Karel VI., syn císaře Leopolda I.)
-nastávají tedy boje mezi císařem (Angl. a Nizozemsko) X Francií
-šp. král Karel II. před svou smrtí stanovil za svého nástupce Filipa, pokud nedojde ke sloučení trůnů
-1704 -bitva u Blendheimu - Fr. poražena (vojevůdci: vévoda z Marlborough, Evžen Savojský)
-1706- bitva u Ramillies, Fr. opět poražena
-snaha VB uzavřít s Fr. mír
-1711- zemřel nejstarší syn Leopolda I. Josef I., který měl vládnout v říši, nyní měl i v říši a ve Španělsku nastoupit Karel, Habsburkové by byli světovou velmocí, tudíž se vše obrací proti císaři a Anglie začne podporovat Francii
-1713-mír v Utrechtu mezi Francií, Anglií, Nizozemskem
-1714- Rastattský mír mezi Francií a monarchií
-závěr: na španělský trůn usedá Filip z Anjou jako Filip V., Anglie získává Gibraltar, otroky z Afriky, zisky v zámoří, Habsburkové získali Belgii, Neapolsko, Milánsko, Toskánsko…
-Ludvíkovi zemřeli všichni nástupci na trůn, jediným možným kandidátem byl tedy pravnuk Ludvík XV., po Ludvíkovi XV. nastoupil na trůn jeho vnuk Ludvík XVI. (vzal si Marii Antoinettu)
 
Ludvík XV.
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA