Jdi na obsah Jdi na menu
 


4) Hospodářský, společenský a kulturní vývoj v raném středověku

18. 5. 2014

 

4) Hospodářský, společenský a kulturní vývoj v raném středověku


· VZNIK A CHARAKTERISTIKA FEUDÁLNÍ SPOLEČNOSTI
- středověk = feudalismus (feudum = půda)
- název středověk - až 19. století, ale není konstantní konec
- vrchol křesťanství = jednotící prvek (ne hned na počátku)
- počátek středověku - stěhování národů (trvalo dlouho)
- 476 - symbolický počátek středověku - pád Romula Augusta (málo významné)
- konec: 1453 (dobytí Konstantinopole), 1492 (Amerika), nástup renesance (nejpřesnější - také šlo o delší proces, o zodpovědnost člověka)
- 476 - vznik barbarský států (barbaři - označení užíváno Římany pro neŘímany, většinou germánské kmeny)
- germánské kmeny - přijaly křesťanství
- Ostrogótská říše (5., 6. století) - Panonie (ale střet s Byzancí a Avary)
- Langobardská říše (6., 8. století) - Pávia - vyvrátil ji Karel Veliký
- Vizigótská říše (5. století) - Toledo, poté Arabové
- Vandalové - později Afrika
- Sasové, Jutové, Anglové, Alamani …
- barbarské státy - křesťanství, ale ryze vojenské státy - nedlouhé trvání
- léno, lenní systém - základ středověku (léno - propůjčená půda)
- vojenská šlechta - rytíři (rytíř = hodnost), 1. rytíř = Artuš (legenda), podpora panovníka
- panovníkovi patří veškerá půda, dá ji jako léno (propůjčí) leníkovi (vazalovi) za VĚRNOST (voják - živitel)
- leník - pronajal půdu (pacht = pronájem) poddaným
- vznik lenní pyramidy (panovník - slib věrnosti, léno - zisk, pachtýř - má obživu)
- léno - nejprve nebylo dědičné - záviselo na panovníkovi
- léno - půda v dočasném osobním vlastnictví - dlužníci - majetkově připoutaní k panovníkovi
- šlechta - hádky o léna - panovník si vytvořil sekretáře = majordomus (správce paláce), přes majordoma je možnost dostat se ke králi, úřad majordoma - dědičný
- dělení středověku (raný, vrcholný, pozdní)
- u nás středověk - 9. století
- slovo středověk - dark age - temný věk - negativní nádech, pozitivní vliv - romantismus (Mácha)
- +: lomený oblouk, vodní mlýny, pluh, úvěry, sídlištní síť, urbární společnost, středověké státy, křesťanství
- učení o trojím lidu - ty vládni (panovník, šlechta), ty se modli (církev), ty pracuj (poddaní)
- extenzivní zemědělství - šíření polí, mýcení lesů (až do 18. století)
· RANĚ STŘEDOVĚKÉ STÁTY - FRANCKÁ, ARABSKÁ, BYZANTSKÁ ŘÍŠE
- FRANSKÁ ŘÍŠE
- „přežila“ stěhování národů, Frankové - Germáni
- počátky - 482, zánik - 843 (Verdunská smlouva)
- 1. franský král - Dagobert I. - Fredegarova kronika, současník Sáma (Vogastisburg)
- území - Belgie, Německo, severovýchodní Francie, Nizozemí
- 482 - Chlodvík (Chlodovík) I. - rod Merovejců, přijal křest v Remeši (biskup Rémy), neměl na sobě křesťanský oděv
- říše - 3 části:
- 1) Austrásie - Remeš - severovýchod Fr.
- 2) Neustrie - Paříž - centrum
- 3) Burgundsko - Orléans - jih Fr.
- říše ještě rozdělená na hrabství (baron) a na knížectví (vévoda) - šlechta - podpora panovníka
- baron - vojenská šlechta- Germán (původ)
- vévoda - provinční šlechta - Gal (původ)
- vojenská šlechta - rytíři (rytíř = hodnost)
- šlechta - spory o léna - panovník si vytvořil sekretáře - majordomy (dědičný titul)
- Pipin II. - připojil a sjednotil Franky, byl majordomus
- Karel Martel (= Kladivo) - zachránil Evropu před Araby - zastavil jejich expanzi z Pyrenejského poloostrova v bitvě u Poitiers (732)
- Pipin III. Krátký - 140 cm, dal se r. 751 korunovat králem - souhlas papeže, slíbil totiž papeži, že mu pomůže zpacifikovat území Langobardů - mohl být králem
- spojenectví mezi panovníkem a papežem
- Karel Veliký - 768 - 814
- král franský a langobardský
- r. 800 - císař římský! (Lev III.)
- zahraniční výboje - Sasko, Bavorsko, Itálie
- katolizace území - i Sasové i Pobaltští Sasové
- výboje i na Moravu (kmen Obódritů)
- Pyrenejský pol. ­- baskové - horský kmen X Karel (+ Roland)
- tribut - mírová daň, kterou si Karel nechal platit
- rozdělil území na hrabství - v čele byl hrabě
- na pohraničích vznikaly marky - markrabě (v čele) - polovojenské území - kontrolované králem, byla zde posádka vojáků
- Karel císař být nechtěl, papež ho přemluvit, protože na východě (Byzanc) byl již císař, Karel se stal tak protiváhou
- císař = hlava Sv. říše římské
- potřeba byrokracie - vzdělanci
- školy vznikaly u dvorů - Alcuin z Yorku - kněz, překlad právnických antických spisů
- tzv. karolinská renesance (obnova)
- Karel neuměl ani číst, ani psát
- písmo - karolinská minuskula (malé písmo) - latinka
- rolníci se vzdávají svobody, jsou VAZALOVÉ feudálů = poddaní
- růst moci šlechty - má ve vlastnictví půdy i lidi
- šlechta - chtěla dědičnost lén
- spor o investituru - investicio = oblékat - šlo o nadřazenost mezi císařem a papežem
- Ludvík Pobožný - 814, chtěl zajistit říši, rozdělil ji mezi 3 syny
- Lothar - Lotharingie - Itálie + Porýní + titul císař
- Ludvík Němec - východ od Rýnů - Sasko, Durynsko, Korutany (Rak. + Něm.)
- Karel Holý - dnešní území Fr.
- 843 - rozdělení říše, tzv. Verdunská smlouva (Verdun - pevnost), smlouva psána německy a francouzsky, nikoliv však latinsky!
- počátky Francie
- na východě - Slované, na západě - vzdělanost a kultura, střed - Porýní
- oslabení krále v důsledku růstu moci šlechty
- Karel Holý - pokus o sjednocení říše, Lothara zbavil moci, posunul hranice, ale šlechta si zajistila dědičnost lén
- 1. pol. 9. stol. - z Dánska - Normané (Nordman - muž ze severu), do Paříže - vypálení, usadili se ve Francii
- 911 - Karel III. Prosťáček - dal Normanům severní Fr. jako léno, legalizoval to, co už měli, stali se jeho vazaly - výhodný tah
- poslední vládce - Ludvík V.
- období zmatků, končí r. 987 - na trůn zvolen HUGO KAPET - rod Robertovců = Kapetovců, založení dynastie Kapetovců, vláda až do 14. století, podpora církve, aby omezili šlechtu
- církev- majetná, bez celibátu (z počátku) - nezmenšoval se jejich majetek
- kláštery- podléhaly papeži, střediska nápravných hnutí, kněží porušují Desatero, nežijí správně, reformní hnutí - CLUNYJSKÉ hnutí (klášter Cluny) - 10. století - opat Ordon - zpřísnil život, dohlížel na mravy, stanovil pravidla, centralizoval moc, hnutí nebylo závislé na králi
- oporou panovníka se nakonec stala města (Paříž - 7000 obyvatel)
- výsady pro města - hradby, podnikání, ekonomická samostatnost
- komuny = výsady pro města (svoboda) od králů
- ARABSKÁ ŘÍŠE
- pronikli (Arabové) do Středomoří, Arabský poloostrov a na Pyrenejský poloostrov
- Rudé moře - podmínky pro zemědělství
- Jemen - Šťastná Arábie
- kmenová zřízení - Beduinové - synové pouště - kočovníci, karavany
- v čele - šejkové - mezi sebou často sváděli boje
- káva, zlato, vonná dřeva, drahokamy
- 6. století - Mohamed + vznik islámu
- monoteismus, Alláh, Korán (sepsal Mohamed, složen ze súr), pouť do Mekky (Kaaba - svatyně s kamenem)
- zisky z poutí
- Mohamed - Kurajšovec, zjevení Alláha, pět pilířu islámu (Alláh - jediný bůh, pětkrát denně modlitba, půst v ramadánu, dobročinnost, pouť do Mekky jednou za život), svatá válka (džihád - šíření náboženství ohněm a mečem - ale! různé výklady - násilí), muslimové
- Mohamed měl nejprve málo příznivců, narazil na odpor ze strany Kurajšovců, r. 622 uprchl z Mekky do Mediny (odchod = hidžra), r. 630 se vrátil do Mekky a učinil z ní středisko islámu
- po smrti Mohameda (632) muslimové podnikli tažení - šíření islámu
- tažení: Persie, Egypt, Sýrie, Palestina, Írán - 7. století
- 7. - 8. stol. - průnik na Pyr. pol., vyhnání Vizigótů (711), jejich vpád do Evropy zastavil Karel Martel r. 732 v bitvě u Poitiers
- mocenský vzrůst Arabské říše - rodová aristokracie
- panovník = chalifa - sídlo v Damašku, ovládal ale muslimy na více kontinentech
- Umajovci -8. století - útoky na Byzanc, Pyr. pol.
- hl. město - Damašek (Sýrie)
- 10. století - rozpady na emiráty, 1. = Cordóbský chalifát
- na Pyr. pol. ale tolerance křesťanství, judaismu i islámu
- do 13.století - Abbásovci - emiráty, zástupce chalífů = vezír, hl. město = Bagdád (Irák)
- Hárún ar Rašíd (8., 9. století) - rozkvět říše
- po smrti ar Rašída se říše začala rozpadat, vznikaly emiráty - dědičná vláda, emiráty se staly vazalskými státy
- 10. století - reconquista - hnutí, snaha obnovit křesťanství
- 1492 - Španělsko - završení reconquisty (Aragonský + Kastilská) - vyhnání muslimů
- bohatství říše: zisky z poutí + zpracování mumu (=ropa), oni si mysleli, že mum = šťáva z mumií
- vliv na Araby měli Turci
- imámové – znalci koránu, původně se jednalo o představitele muslimských obcí
- BYZANC
- 395 (zánik Římské říše) - 1453 (dobytí Konstantinopole Turky)
- raný středověk - nejvyspělejší část Evropy
- Irák, Írán, Turecko, Balkán, Afrika
- 330 - Konstantinopolis - hl. město
- obyvatelé - říkali si Římané (+ Řekové, Makedonci, Egypťané)
- křesťanství - jednotící prvek
- 12. stol. - užívá se termín Byzanc
- Dunaj - hranice
- vyspělá města - od dob Řeků
- silná a jednotná armáda
- měna - zlaté byzantiny
- císař - hodnostáři - úředníci - velkostatkáři - obchodníci - pracovní síla - kolóni (závislí zemědělci)
- Justinián I. - 527 - 565
- vrchol, rozkvět, vzdělaný, schopný
- manželka Theodora - nejúspěšnější děvka v dějinách J, šéfka tajné policie
- cíl - obnova říše Římské - výboje do Středomoří, Afriky, Balkánu, Sicílie, Pyrenejí
- Belisar - 505 - 565 - vojevůdce, napadl Vandaly, 40 bitev proti přesile - vyhrál - plánoval
- 562 - Justinián Belisara uvěznil (za spiknutí), pak ho propustil, dokonce zemřeli ve stejný rok
- po smrti Belisara - drobení říše - Langobardi (Alborin - 572 - dobyl Gepidy)
- centralizace moci
- daňová reforma - povstání NÍKÁ! - zvítězíš - 532 (vypuknutí), střet 2 part (modrý X zelený) - pouliční rvačka - občanská válka - císař povstání krutě potlačil
- 541 - 544 - mor
- Corpus Iuris civilis - Justiniánův kodex - soubor občanských práv, jednotné právo
- 1054 - schizma - rozkol mezi západem a východem (církve)
- velké schizma - stále trvá, zmírnil ho Jan Pavel II. - ekumenické hnutí
- po smrti Justiána byla krize (od 7. do 11. stol.)
- útoky Bulharů - sever a Arabů
- císaři budují thémata - celky - obvody (vojenské správní jednotky), v čele byli stratégové
- 8. a 9. stol. - ikonoklasmus - boření obrazů - hnutí - ničení klášterů - syrská dynastie
- makedonská dynastie (866 - 1025) - celkem klid J
- car Bazileus II. (976 - 1025) - 1018 - dobyl stát Bulharů, v Kyj. Rusi - monopol Byzance - pravoslaví
- vpády a nájezdy Turků - 1071 - Mantzikert - ztráta Malé Asie
- 1204 - křižáci vykradli Konstantinopolis, založili tzv. Latinské císařství - 13. stol.
- 1453 - dobytí Konst. Turky - konec středověku
- Hagia Sofia - chrám Boží moudrosti (6. stol., půdorys kříže, malby)
- ikony - malby na dřevo
- strana modrých - zámožné vrstvy, aristokracie X zelení - řemeslníci, obchodníci, námořníci
· SLOVANSKÉ STÁTY - KYJEVSKÁ RUS, SÁMOVA A VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE, POLSKÝ STÁT
- KYJEVSKÁ RUS
- Dněpr, Volha, Dněstr, sev. Dvina
- Ukrajina, část Ruska
- Slované
- města - Novgorod, Kyjev, Smolensk, Murom
- 880 - Oleg Novgorodský (Varjag) - dobyl Kyjev a Novgorod - Kyj. Rus
- hl. město - Kyjev
- rod Rurikovců - až do r. 1598
- Vladimir I. (980 - 1015)
- křesťanství - násilné křty, hromadné křty
- staroslověnština, světec, politický cíl - 1 bůh a 1 zástupce (on)
- zvažoval i judaismus - problém - vepřové, islám - alkohol (medovina), vybral tedy pravoslaví
- Jaroslav Moudrý (11. stol.) - nebyl násilník, křesťanství, nezávislost na Byzanci
- Vladimír Monomach (12. stol.)- největší rozmach říše, absolutista, po jeho smrti - úděly - vnitřní spory, útoky Bulharů a Pečeněhů (Polovci = Kumáni)
- 12. stol. - útoky Mongolů
- 1169 - rozpad Kyj. Rusi na knížectví (Haličské, Smolenské, Novgorodské …)
- poté nadvláda mongolské Zlaté Hordy
- SÁMOVA ŘÍŠE (623 - 658)
- nejedná se o státní útvar, pouze o kmenový svaz
- Slované - 6. stol. - Čech a Lech
- Lužané, Litoměřici, Čechové - kmeny
- kmeny se bránily ze západu Franské říši (Ag), z JV Avarům (Panonská nížina)
- kmeny se před nebezpečím spojily, velel jim Sámo (kupec, ze Senonského kraje)
- 631 - bitva proti Frankům (Dagobert I.) u Wogastisburku (nevíme přesnou polohu), Sámo vyhrál
- zmínka o bitvě a říši - Fredegarova kronika
- po r. 658 - kmenový svaz se neobnovil
- kmeny - usedlí zemědělci
- sypaný val
- hradiště - velmož + družina
- řemesla - tavení kovů, keramika - hrnčířské kruhy
- VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE (830 - 906)
- 1. skutečný stát
- 800 - Moravské (Brněnské) knížectví - Mojmír I. (jižní Morava) X Nitranské knížectví - Pribina
- 830 - Mojmír vyhnal Pribinu, spojil knížectví - Velkomoravská říše
- Pribina - šel do Panonie
- problémy s Východofr. říší - latina
- Rostislav (Rastislav) - nechtěl západní křesťanství, potřeboval slovanský jazyk, požádal byz. císaře Michala III. o vzdělance - překlad textů + jazyk
- 2 bratři ze Soluně - Konstantin a Metoděj - Bulhaři, r. 863 přišli na Velkou Moravu, písmo cyrilice - hlaholice, překlad Bible (Proglas - Předmluva), staroslověnština
- Velká Morava se vymanila z vlivu západu, stoupá moc státu
- proti byl císař Sv. říše římské - Ludvík Němec
- Svatopluk - největší rozmach říše, až ke Krušným horám, Krakovu, Přerovu
- mír s Východofr. říší, mír r. 874 ve Forcheimu - tribut
- 885 - vyhnal učence Cyrila a Metoděje
- hradský systém, hradiště, obchod, kostely, paláce (kamenné - výhoda)
- řemesla - kováři, stříbrotepci
- obchod - sever - kůže, kožešiny, med, vosk, koně, Ag, jih - sůl, masti, oleje, barviva, koření
- sídla: Pohansko, Valy u Mikulčic, Uh. Hradiště, Děvín, Nitra, Bratislava
- poprvé žili Češi a Slováci pospolu
- po Svatoplukově smrti se říše slábla - spor o moc mezi jeho syny (pověst)
- nebezpečí - Maďaři - 900 - vpád na Moravu
- Mojmír II. - pokus o sjednocení
- r. 906 - poslední zmínka o říši, rozpad na knížectví - pokračovatel - knížectví české
- POLSKÝ STÁT
- Odra, Visla
- zakladatel - Měšek I. (963 - 992)
- 1. kníže z rodu Piastovců
- manželka - dcera Boleslava I. = Doubravka (Dobrava)
- Boleslav Chrabrý (990 - 1025)
- válečník, výboje a vpády do Čech
- 1003/1004 - vláda v Čechách
- ovládl Slovensko, ubránil se Němcům
- 1024 - korunován králem, založil tradice
- Hnězdno - sídlo arcibiskupů
- Krakov - hrad Vavel
- po jeho smrti - úpadek
- Boleslav III. Křivoústý (1106 - 1138) - pokus o úpravu nástupnictví
- 1039 - Břetislav - vpád do Polska, vyzvedl ostatky sv. Vojtěcha a arcibiskupský poklad
- 1038 - rozpad na knížectví (Malopolské, Velkopolské)
- Polsko zůstalo až do 14. století rozdrobeno, poté nástup dynastie Jagellonců
- UHERSKÝ STÁT
- kočovníci
- v čele - náčelník Arpád - dynastie Arpádovců
- Panonie
- 906 - zničili V. Moravu
- 955 - zastaveni až na řece Lechu u Augšpurku (Německo) - Ota I. + Boleslav I.
- Dunaj, Tisa
- Maďarsko + Horní Uhry (Slovensko)
- Bánská Bystrica - Ag
- centra: Bratislava, Nitra, Ostřihom
- Gejza (972 - 997)
- potomek Arpáda, zakladatel státu, přijal římské křesťanství
- Štěpán I. (997 - 1038)
- 1000 - 1. uherský král, 1. král ve střední Evropě (1024 - Bol. Chrabrý, 1085 - Vratislav II.)
- Ostřihom - arcibiskupství
- feudální pyramida: král - magnáti (šlechta) - zemané - měšťané - poddaní
- 1025 - magnáti - vyšší moc než král - dal jim dědičně půdu (napořád)
- 1222 - Ondřej II. - Zlatá bula - král od velmožů nemá brát daně, velmožové mají půdu dědičně, nemusí dokonce za krále bojovat v zahraničí
- 1241 - Mongolové v Uhrách - Hordy - problémy, pustošení Slovenska, zemřel veliký chán - Mongolové museli zpět do Mongolska

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA